Vertikutace

Odumřelé části rostlin, zbytky pokosené trávy, plevel a mech vytvoří během vegetace ve vašem trávníku nepropustnou vrstvu. Tato vrstva nazývaná travní plsť, může být i několik centimetrů silná, zabraňuje pronikání vody a živin do půdy až ke kořenovému systému a zároveň brání výměně plynů. Vašemu trávníku hrozí udušení.
Silná a nepropustná vrstva travní plsti zapříčiňuje mělké zakořenění trávníku – kořenový systém nezakoření do hloubky, ale rozrůstá se do plochy ve vrstvě travní plsti. Důsledkem toho trávník v suchých obdobích rychle vysychá, protože kořeny nedosáhnou na vláhu v hlubších horizontech půdy. Tvoří se místa s řídkým zárůstem, kde se může jednoduše usazovat plevel. Travní plsť vytváří také příznivé podmínky pro vznik plísňových a houbových onemocnění. K zajištění zdravého, silného a hlubokého zakořenění je odstraňování travní plsti nezbytné.
Ne příliš hluboká vertikutace prováděna zpravidla 2x v roce vám nabízí optimální způsob, jak se zbavit nepříjemných důsledků travní plsti. První vertikutační období je na přelomu března a dubna, druhé vertikutační období začíná koncem srpna a trvá až do konce září. Záleží však na klimatických podmínkách. Po vertikutaci vypadá trávník poničený. Není to však důvod k obavě. Vzniklé volné plochy se po hnojení zacelí. Větší holé plochy je nutno doset vhodnou travní směsí.

Trávník upravte sekačkou na výšku 3 až 4 cm. Nože vertikutátoru nastavte tak, aby se pouze dotýkaly půdy. Nastavení provádějte bez chodu motoru pokud možno na rovné ploše (beton, dlažba).
Příliš hluboká vertikutace poškozuje kořenový systém i rostliny samotné a navíc jsou motor i nože vystaveny nadměrnému zatížení a opotřebovávají se. Nejvhodnější pro vertikutaci je ne příliš mokrý trávník asi 2 dny po posledním dešti.
Vertikutaci provádějte pás po pásu v podélném směru. Doporučená hloubka vertikutace je 2 – 3 mm, to znamená, že se nože půdy jen lehce dotýkají.
Vertikutace nemá nic společného s úpravou půdy !

Článek je stažen z webové stránky www.vertikutace.cz